Filtr modrého světla v brýlích

(článek si můžete poslechnout v audioverzi)

Otázka na filtr modrého světla v brýlích patří mezi ty časté. Používat je? Ano, nebo ne? A proč ano a proč ne?

Na jednu stranu je filtr modrého světla v brýlích pro nás prospěšný. Z jiného hlediska zase ne a záleží na tom, kdy brýle s tímto filtrem používáme. Jak se v tom vyznat?

Budu na to muset jít ze široka a trochu odborněji, abych vám tuto problematiku mohla přiblížit. Nezajímají-li vás souvislosti, přeskočte na konec článku.

Složení barevného spektra přirozeného denního světla se v průběhu dne proměňuje. Se svítáním a ránem je nejvíce modrého světla, které nás budí, aktivuje. Přes den se složení proměňuje, modrá postupně ustupuje jiným tónům přes žlutou, oranžovou až k převažující červené při západu slunce, které naopak vedou ke zklidnění organismu a přípravě na osvěžující spánek.

S tímto každodenním proměňováním barevného spektra souvisí fungování celého našeho těla v rámci cirkadiánního kódu, nebo hodin, chcete-li. Tyto vnitřní biologické hodiny řídí biologické procesy, které každý člověk, zvíře i rostlina během dne vykazuje.

Téměř každá buňka našeho těla takové hodiny obsahuje a je naprogramovaná tak, aby v různých denních či nočních časech zapínala nebo vypínala tisíce genů. Biologické hodiny mají „svůj čas“ v souvislosti s cirkadiánními hodinami. Když tento čas funguje jak má, tak

• jsme ráno odpočatí po spánku
• normálně nám fungují střeva
• máme dost energie a jasnou mysl
• máme zdravý hlad
• večer jsme unavení a připravení na spánek

Už po jednom až dvou dnech narušení tohoto času biologických hodin v rámci cirkadiánního rytmu tělo reaguje, necítíme se v pohodě. Pokud to trvá v rámci týdnů, měsíců, případně let, můžeme onemocnět.

Dobrá zpráva je, že optimalizace lze dosáhnout už za několik týdnů. Ale to teď není tématem tohoto článku. Nás zajímají souvislosti s očima.

Viditelné světlo obsahuje všechny barvy duhy. Každá jeho barva má různou vlnovou délku. Nejkratší vlnovou délku má fialová, následují modrá, azurová, zelená, žlutá, oranžová a červená. Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky okolo 555 nm, ty odpovídají zelené barvě. Možná proto nás zelená barva tak uklidňuje.

V sítnici našich očí se nachází, mimo samotné čípky a tyčinky, protein/bílkovina melanopsin, který je citlivý na světlo a je ve skutečnosti světelným senzorem řídícím cyklus spánku a bdění podle světla.

Bílkovina melanopsin je nejcitlivější na vlny modrého světla a méně citlivá na červené světlo. Když se melanopsin díky modrému světlu aktivuje, vysílá do mozku signál, že indikoval nějaké světlo. Mozek na to reaguje tak, že si myslí, že je den, bez ohledu na skutečný čas, klidně i v noci.

Ve svém mozku, v hypotalamu, který je mimo jiné sídlem center řídích hlad, sytost, spánek, rovnováhu tekutin, stresové reakce, atd…, máme tzv. suprachiasmatické jádro, nebo-li centrální hodiny těla. A právě melanopsinové buňky mají přímé spojení s tímto jádrem. Proto jsou naše řídící hodiny nejcitlivější na modré světlo.

Suprachiasmatické jádro propojuje světlo a časový rytmus. Je-li přenastaveno světlem, přenastaví se veškeré další hodiny v těle. Tedy, jak už jsme si řekli, přenastaví se hodiny každičké buňky našeho těla.

Aby náš mozek, a vlastně všechny buňky našeho těla, dokázal spustit všechny svoje funkce, potřebuje světlo. Všichni pro své zdravé fungování potřebujeme během dne strávit na denním světle minimálně jednu hodinu. Čím více, tím lépe pro naše zdraví. Nejpřínosnější je pobyt na denním světle ráno, ale kterákoliv denní doba je lepší než nic. Nedokážeme si pro sebe naakumulovat a skladovat pobyt na světle k pozdějšímu použití, proto je důležité vystavovat se dennímu světlu během dne průběžně.

Pro zdravý vývoj očí u dětí je zapotřebí, aby se děti na přirozeném denním světle pohybovaly minimálně dvě hodiny za den, lépe ještě víc. Jenom tak může běžet vše tak, jak má.

Náš moderní životní styl nám v tomto ohledu příliš neprospívá. Většinu času dne trávíme uvnitř budov, venku jsme minimálně. Máme příliš málo přirozeného denního světla a příliš mnoho toho umělého. Ve vnitřních prostorách s málo světlem se nedostatečně aktivuje malanopsin, takže si cirkadiánní hodiny nemůžeme naladit na cyklus dne a noci. Aktivujeme melanopsin v nesprávný čas. Tím narušujeme všechny své cirkadiánní rytmy, mimo jiné snižujeme produkci spánkového hormonu melatoninu a trpíme nedostatkem spánku, biologické procesy neprobíhají jak mají.

Je důležité myslet na kvalitu umělého osvětlení v prostorách, kde pobýváme. V dnešní době už zareagovala spousta výrobců, světelných projektantů i interiérových designérů na tyto nové skutečnosti a nabídek pro změnu původního nevyhovujícího osvětlení na nové, v souladu s potřebami těla, je spousta.

Nastavení světla v souladu s cirkadiánním rytmem proto zahrnuje nastavení digitálních přístrojů. Množství světla, které vydá běžný displej počítače nebo tabletu během hodiny či dvou postačí k tomu, aby potlačilo večerní tvorbu melatoninu a narušilo náš spánek. Běžně totiž toto světlo obsahuje vysoký podíl modrého spektra. Existují však nové technologie, které v danou hodinu automaticky začnou redukovat jas či barvu počítačových displejů a obrazovek chytrých přístrojů. Slouží k tomu, aby snížili množství světla, které večer vychází z digitálních obrazovek, a to právě především podíl modrého světla. U nových zařízení je už přímo zabudovaný systém k jeho snížení, stačí si jej jen upravit pro své potřeby. Pro starší zařízení existují programy, které si můžete zdarma stáhnout, např. f.lux.

A teď už se konečně dostáváme k jádru tématu dnešního článku. Už v roce 2010 Dr. Keio Kazuo Tsubota, profesor oftalmologie z Postgraduální fakulty medicíny Tokijské univerzity dospěl k názoru, že přesvědčovat lidi, aby si upravili osvětlení, by byla ztráta času. Místo toho přišel s jednoduchým nápadem – brýlemi filtrujícími modré světlo, které mohou být mimořádně užitečné při snižování únavy očí a zkvalitnění spánku. Tato myšlenka se brzy uchytila a byla zrealizována.

Základní myšlenka filtru modrého světla v brýlích je výborná. Co situaci komplikuje, je to, že tento filtr je v současnosti nabízen do jakýchkoliv brýlí. A nebo, i když jsou lidé upozorněni na to, že jsou tyto brýle s filtrem modrého světla speciální, jsou nošeny jako brýle běžné, celodenně.

Jde o to, že modré světlo v průběhu dne pro své zdravé fungování prostě potřebujeme. Stálé používání brýlí s modrým filtrem během dne v podstatě filtruje většinu modrého světla, které tak nutně potřebujeme k udržení dobré nálady, fungování těla a seřízení cirkadiánních hodin. Jeho nedostatek se může projevit únavou, skleslostí až sklonem k depresím a nemocemi. Stálým nošením brýlí s modrým filtrem si poškozujeme vlastní zdraví. Podobně fungují i tmavé sluneční brýle.

Jak tedy brýle s modrým filtrem používat? Pokud se pro brýle s filtrem modrého světla rozhodnete, nasazujte si je jen na večer, tři až čtyři hodiny před tím, než půjdete spát. Můžete si je nasadit hned po večeři; po deseti až patnácti minutách se vaše oči uvolní, zaznamenáte nižší zátěž a váš mozek se přizpůsobí barvě.

Pracujete-li večer na počítači, tabletu, mobilu a nemáte-li nastavené filtry modrého světla přímo v něm, pak můžete brýle s modrým filtrem použít jako jedno z řešení. Není třeba používat brýle i filtr modrého světla v digitálním zařízení najednou.

Brýle, které nosíte běžně přes den, si pořiďte bez modrého filtru. Zajistíte si tak, že zůstanete v kontaktu se svými cirkadiánními hodinami a tím prospějete zdravému fungování svého těla.

Foto zdroj: pexels, wikiskripta

Literatura: Cirkadiánní kód, Satchin Panda