Dnes vám představím metody, které jsou tak nějak navíc. Doplňují ty základní, někdy bývají příjemnější. Občas je lehké sklouznout k tomu, že si je přeměníme za ty základní, ale měly by zůstat jen doplňkem.
Začneme tou nejpřirozenější a to je
Je to prostě ten nejlepší a nejpříjemnější lék na oči. Nevím jak vy, ale já miluji spánek.
Doporučuji spát v co největší tmě, tma pomáhá produkovat v těle hormony (třeba melatonin), které relaxují tělo a navozují pocit hlubokého a osvěžujícího spánku. Kromě jiného hormon melatonin zpomaluje stárnutí. Ne každý má to štěstí, že může spávat v co největší tmě, pak jsou na místě kvalitní závěsy, rolety, žaluzie…
Když si ve spánku dostatečně odpočineme a uvolníme se, je i následující den naše tělo a mysl v lepší pohodě a uvolněnější, lépe zvládáme stresy. Tím pádem jsou v daleko menším napětí i naše oči.
Naše tělo dobu spánku využívá na opravu a obnovu buněk (tedy i těch očních) a vytváří nové neuronové spoje v mozku. Kvalitní spánek zlepšuje koncentraci, posiluje imunitní systém a působí jako prevence před kardiovaskulárním onemocněním.
Pokud máte s usínáním problém, dejte si pozor na „modré světlo“ zářící z obrazovek. Je to světlo o krátké vlnové délce a má velký vliv nejen na naši kvalitu spánku, ale i náladu. Ranní sluneční paprsky tohoto „modrého světla“ obsahují velké množství a mají nás nastartovat do denní činnosti. Večer však brání potřebné tvorbě hormonu melatoninu a dodává nám pocit nechtěné čilosti. Daleko lepší je vyrazit na procházku.
Pokud máme problémy s usnutím, doporučuje se udělat si před spaním malou procházku. Noční procházku ve prospěch očí bohužel neuděláme v uměle osvětlených městech, protože se potřebujeme pohybovat zhruba 50 minut v přirozené tmě bez umělého osvětlení.
Ale když se dostanete někam mimo světelný smog, je moc příjemné tuto možnost využít. I když za úplňku a jasného svitu hvězd to také není ono. Brzy byste přišli na to, jak je jejich světlo v noci oslňující. Proto mírně pod mrakem, nebo kolem novoluní je ideální.
Je to docela dobrodružství. Odvykli jsme pohybovat se venku za tmy. Poprvé určitě nevyrážejte ven sami, tma v nás může probouzet různé strachy, na které není dobré být sám. Také proto, že se pohybujeme bez brýlí.
K čemu noční procházka slouží, kromě toho, že se unavíme a dobře pak spíme? Velmi účinně aktivuje periferní vidění. Když máme periferní vidění dostatečně aktivované, zlepší se jasnost a ostrost vidění jako takového. Jakoby se „obrázek lépe poskládal“.
Za tmavé noci potřebují naše zornice (panenky) jen asi 3-4 minuty, aby se roztáhly na devítinásobek velikosti, která odpovídá stažení zornice za jasného světla za dne. To je, co?
Člověk má v každém oku přes 100 miliónů světločivých buněk – jsou to čípky a tyčinky. Čípků je daleko méně a mají na starosti naše barevné vidění. Tyčinek je podstatně víc a obecně umožňují vnímání kontrastů (černobílé mlhavé vidění při nízkém osvětlení). Mají na starosti noční vidění, vnímání pohybu a vjemy z periferie.
Na to, aby se probudily tyčinky v sítnici, je zapotřebí asi 40 minut. Plného potenciálu nočního vidění dosáhneme asi po 50 minutách procházení se ve tmě. Připomínám, že bez brýlí, protože brýle nám silně omezují periferní vidění. Není to jen o pobytu ve tmě, je třeba se opravdu procházet, protože tyčinky aktivuje právě pohyb. Zjistíte, že po chvíli procházení dokážete i ve tmě rozeznat daleko více detailů než na začátku procházky.
Rádi si malujete? Tak tohle by mohlo být šité na míru přímo vám.
Malování venku v přírodě, kdy se zaměřujete na malování krajiny na obzoru, je výborné cvičení pro akomodaci oka – střídavý pohled na blízko a do dálky aktivuje okohybné svaly, zároveň posilujete barvocit.
Důležité je, že malujeme krajinu na obzoru, nejsou třeba žádné detaily. A taky malujeme bez brýlí a čoček pouze to, co vidíme bez nich. Soustředíme se sami na sebe, na krajinu okolo sebe, vnímáme, co vidíme a přenášíme to na papír. Můžeme se dostat do meditativního stavu, který je jen ku prospěchu.
Možná pak vzniknou lehce impresionistické obrázky (jestli ti impresionisté nebyli jen slabozrací… ne, dělám si legraci a nechci se nikoho dotknout, protože impresionistické obrazy mám sama moc ráda).
Nejlepší je používat vodové barvy. Pastelky apod. vhodné nejsou, protože svádějí ke kreslení detailů, kdy se více zaměřujeme očima na papír (na blízko), což není žádoucí, protože oči se pak více namáhají. Naopak je žádoucí stálé střídání pohledu na blízko a do dálky.
Užijte si to.
Meditační dýchání očima můžeme provádět takřka kdykoliv a kdekoliv. Je lepší jej provádět se zavřenýma očima. Slouží k uvolnění, zklidnění těla i očí, také ke zlepšení krevního oběhu a prokrvení očí.
Zavřeme oči, soustředíme se na dech. Uvědomíme si, jak nám při nádechu proudí nosem studený vzduch a při výdechu teplý. Necháme zpomalit tempo dechu, přeneseme pozornost na oči a soustředíme se na pocity tepla při výdechu a chladu při nádechu jako bychom očima dýchali. Tímto způsobem „prodýcháváme“ oči.
Můžeme si také představit, jak se nám oči při výdechu prodlužují dopředu (jako okurky) a při nádechu se vrací zpět a naopak se zmenšují. Tím aktivujeme i okohybné svaly. Provádíme tak dlouho, jak je nám příjemné. Nakonec se zhluboka nadechneme a otevřeme oči.
Střídavé omývání očí je účinná metoda pro oživení a uvolnění očí, i ke zlepšení krevního zásobení očí.
Je to snadné. Oplachujeme si oči střídavě příjemně horkou a studenou vodou (pod kohoutkem nebo napustit dvě nádoby). Cákáme si vodu na oči po dobu minimálně 1-2 min, vždycky tak 10-20 sekund teplá pak zase studená, alespoň 5x vystřídat celkově. Časově se řídíme svými pocity a intuicí.
Platí pravidlo, že přes den, nebo pokud jdeme do půl hodiny ven, končíme studenou vodou, večer a před spaním teplou vodou. Ale to dá přece rozum…
To, že použité čajové pytlíky jsou bezva jako obklady na oči je všeobecně známé.
Řekněme si k obkladům víc. Můžou být vlhké, suché, teplé nebo studené, lze je i střídat. Důležité je, že nám musí být příjemné. Je to ideální příležitost dopřát si odpočinek v leže aspoň po dobu 15 minut, protože při chůzi obklady na očích fakt nedrží. Díky obkladům dopřejeme klid očím, tělu i mysli.
Pro obklady můžeme použít čistou vodu, bylinný nálev nebo odvar, drahokamovou vodu (viz níže).
Pro upřesnění – bylinný nálev – bylinu zalijeme vroucí vodou a necháme 10-15 min louhovat, scedíme, používáme příjemně teplý nebo chladný, podle potřeby. Bylinný odvar – bylinu zalijeme studenou vodou, přiklopíme poklicí a pomalu přivedeme k varu, zmírníme plamen a vaříme asi 20 min (svaří se asi na polovinu objemu), necháme stát přikryté asi 3 min nebo do zchladnutí.
Pro zvláště osvěžující použití lze nálev/odvar zmrazit do kostiček a pak potírat oční víčka a okolí očí (pozor u citlivých očí, pro ně může být chlad příliš intenzivní a nepříjemný). Pokud jste na některou bylinku citlivější, nepoužívejte ji.
Teď možná potěším ty, kteří mají rádi kameny a polodrahokamy. Použití kamenů nám může přinést podobnou úlevu a odpočinek očím, tělu i mysli jako obklady. Použít můžeme i úplně obyčejné oblázky, pokud jsou nám příjemné. Kameny si můžeme nahřát (třeba na slunci), nebo vychladit, lze je na oči jen tak položit, nebo si udělat drahokamovou vodu k obkladům.
Drahokamovou vodu si vyrobíme tak, že vhodný kámen vložíme do nádoby s pramenitou nebo minerální vodou bez příměsi a necháme tak přes noc. Můžeme ji použít potírání, obkladům, koupelím očí, nebo pijeme ráno nalačno, případně během dne před jídlem.
Nejlepší jsou samozřejmě ty přírodní, nijak zvlášť upravované a leštěné.
Tím končím malý miniseriálek článků o různých postupech, které pomáhají našim očím odpočinout si, zrelaxovat, uvolnit se. Nabízí se udělat si teď chvilku klidu pro sebe a hned některou z metod vyzkoušet.
O tomto všem a mnohém dalším si podrobně povídáme na kurzech na obnovu zraku. Tam se naučíte i různé další postupy pro regeneraci i oživení očí, abyste se ze svého bystrého zraku mohli těšit dlouhá léta. Nejlepší je totiž začít dřív, než se jakékoliv potíže začnou objevovat a tak jim předcházet. Více si můžete přečíst také v e-booku zdarma Oči a počítač.
Zdroj fotografií: vlastní archiv, Pexels, Wikipedia
Literatura: Judy Hallová – Kameny od A do Z; Josef Pavel Kreperát – Skrytá moc drahých kamenů
Opět velmi pěkný článek, věcný, praktický poučný, který krásně doplňuje znalosti z kurzu a ještě dál.Hlouběji pomáhá ke zlepšování zraku.
Kurz na obnovu zraku jsem absolvovala. Skvělé „průvodcování“ ke zlepšování zraku bylo pod výborným vedením v hezkém prostředí uprostřed přírody. Skvělí instruktoři, Hana Lacinová spolu s partnerem Štěpánem Vynohradnykem, dokáží vytvořit velmi příjemnou atmosféru doplněnou o plno zajímavostí po dobu celého kurzu. Vřele doporučuji i dalším ještě nerozhodnutým zájemcům, těm kdo si chce vylepšit zrak, nebo alespoň zastavit zhoršování. Zrak se mi od absolvování tohoto kurzu nezměnil, ani s přibývajícím věkem ne,již 60 pryč. Mé oči jsou i bez dalšího „tréninku“ na stejné dioptrické úrovni v pořádku již 6 let. Stojí to rozhodnutí udělat něco pro svůj zrak opravdu za to ….
Miri, děkuji. Jsem moc ráda, že Ti oči stále skvěle slouží. Mám z toho velikou radost.
Haničko děkuji, Tvé články, myšlenky, slova…to je takové pohlazení, vroucnost, něco milého v tom našem světě zaměřeném na kariéru, úspěch, finanční jistotu a růst…
Přiznávám, že v běžném uspěchaném životě si nejsem schopna najít dost času a cokoliv z kurzu si připomenout. Ale jakmile jsem venku v lese, udělám si palming, tibetskou chůzi, osmičku…a v tělocvičně na karimatce zavřu oči, vnímám jen dech. To jsou střípky, které se někde po kurzu uloží.
Těším se na podzim a klouby:-))