Občas se mě někdo zeptá, proč je kurz na obnovu zraku nebo kurz péče o páteř a pohybový aparát organizovaný jako pobytový kurz. Že se jí/jemu nechce někam jezdit. Jestli by nestačilo docházet někam pár dnů jen na pár hodin nebo online. Že by to pro ně bylo lepší. Možná… ano i ne, i když za mě spíše ne.
Teď je trend online. V uplynulém období byly online kurzy jednou z mála možností, jak se nějaké akce účastnit. V tom jsou skvělé. S postupným uvolňováním bych doporučila raději změnit prostředí a užít si kurz třeba jako dovolenou.
♣ změníte prostředí, ve kterém se běžně pohybujete a setkáte se s novými lidmi
♣ vypadnete ze zažitého stereotypu
♣ s tím se změní i váš způsob uvažování
♣ se „vzdálenostním odstupem“ dokážete častokrát jinak a s větším nadhledem nahlédnout na různé situace, které řešíte, nebo vás trápí, je možné, že na ně snadněji najdete řešení, které jste doma neviděli díky zahlcení běžnými starostmi
♣ snadněji si dovolíte vypnout, odpočinout si – díky tomu, že se věnujete úplně jiným činnostem než běžně; a i když je program nabitý, odpočinete si
♣ opadne z vás napětí, které vás jinak běžně provází, možná budete lépe spát
♣ jste uvolněnější – tělesně i duševně
♣ jste otevřenější novým informacím a postupům – lépe a intenzivněji se vám podaří napojit na téma kurzu
♣ jste ochotnější něco pro sebe udělat, lépe se na sebe soustředíte, jste schopni lépe vnímat a naciťovat se na své vnitřní pocity, co se děje s vaším tělem, ve vaší hlavě
♣ v malé skupině získáte podporu podobně naladěných lidí s podobnými problémy, kromě vzájemné podpory získáte i větší motivaci
♣ díky skupině zjistíte, že „v tom nejedete sami,“ a že podobné problémy řeší i jiní, nasbíráte další zkušenosti i vědomí, že „cesta ven“ existuje
♠ můžete zůstat doma, tedy když se kurzu zúčastníte v místě, kde bydlíte, jinak si musíte zajistit ubytování a stravování; v případě víkendových a odpoledních kurzů v místě bydliště a online kurzů nepřijdete o žádnou dovolenou
♠ zůstanete ve známém prostředí
♠ zůstáváte většinou ve větší anonymitě než na pobytovém kurzu
♠ i tady v malé skupině získáte podporu podobně naladěných lidí s podobnými problémy, získáte vzájemnou podporu a motivaci, pokud je součástí kurzu třeba uzavřená FB skupina, můžete tam sdílet své zkušenosti, klást otázky a hledat další inspiraci
♠ díky skupině zjistíte, že „v tom nejedete sami,“ a že podobné problémy řeší i jiní, nasbíráte další zkušenosti i vědomí, že „cesta ven“ existuje
♣ vyšší cena, protože je třeba zaplatit si i cenu ubytování, stravování a dopravu (i když i to je sporné, pokud se účastníte kurzu mimo vaše bydliště, bydlení, jídlo i dopravu stejně zaplatit musíte)
♣ obvykle potřebujete více dnů dovolené a musíte se vydat na cesty, s čímž souvisí určité nepohodlí
♠ skupina se málokdy tak propojí jako na pobytovém kurzu, kde jste spolu od rána do večera a lépe se vzájemně poznáte, máte k sobě větší důvěru
♠ s menší vzájemnou důvěrou souvisí i menší vzájemná podpora
♠ každý den po návratu z kurzu domů, nebo do práce, vás zahltí promeškané povinnosti a starosti, takže máte minimální možnost si získané informace dostatečně prožít a zažít, v případě internetového kurzu se jej účastníte přímo doma a prostředí na vás neustále působí
♠ můžete být ještě unavenější a napjatější, protože toho najednou musíte zvládnout víc
♠ pokud se účastníte kurzu mimo vaše bydliště, bydlení, jídlo i dopravu musíte zaplatit stejně jako na pobytovém kurzu, jen si můžete vybrat kde a za kolik, dny dovolené neušetříte
Při výběru kurzu vhodného pro vás bych doporučila zjistit si různé informace o kurzu, abyste nebyli nepříjemně překvapeni.
Moc dobře sama ze svých zkušeností vím, jak mi může celý kurz narušit, když se necítím komfortně a bezpečně – ať už jde o ubytování, jídlo, množství lidí atd…. Daleko méně se pak soustředím na samotnou náplň kurzu a získám z něj méně, než bych mohla.
Nerada vzpomínám na kurzy, semináře, kde byla třeba 2 WC pro 30 a více lidí. Kapacita po dobu přestávky nestačila a tak jsem už před přestávkou přemýšlela o tom, jestli už mám vyběhnout, a přijít o kus obsahu kurzu, nebo ještě počkat.
Ale moje plná pozornost už byla stejně pryč.
Zdánlivé hlouposti, které není dobré podceňovat a říkat si, že je to přece jen pár dnů, které vydržíte a zvládnete. Možná ano, ale za jakou cenu… Jde přece o to vytěžit z kurzu pro sebe maximum a to jde nejlépe za podmínek, které nám vyhovují.
Při rozhodování samozřejmě záleží i na náplni a zaměření kurzu – jiné to bude u kurzu o účetnictví a jiné u kurzu, kde se věnujete svému rozvoji. Čím více se na kurzu zabýváte sami sebou, práci se svým tělem, duchem, tím více je třeba být při výběru pozornější a zároveň bych se víc přimlouvala k pobytovému kurzu.
Občas se setkávám s tím, že někteří mají chuť pojmout kurz jako rodinnou dovolenou, třeba i s dětmi. Zvláště u seberozvojových kurzů bych doporučila se nad tímto rozhodnutím dobře zamyslet.
V podstatě si starosti „vezete s sebou“ a místo toho, abyste se po aktivním programu mohli věnovat sami sobě a popřemýšlet nad tím, co vám den přinesl nebo si popovídat s ostatními, věnujete se rodině. Pokud jedete s partnerem, tak pak záleží na tom, jestli se programu účastníte oba, nebo jen jeden z vás. Pokud má partner jiný program, je to stejné, jako když jedete s celou rodinou.
Přeji vám ať se rozhodnete správně.
Zdroj fotografií: vlastní archiv, Pexels
Článek jsem pozorně přečetla, a stojím si za potvrzením, že : Pobytový kurz je mnohem smysluplnější! Pokud v sobě chceme něco proměnit, je pobyt ve společnosti dalších podobně naladěných lidí doslova přímým spojem. Téměř okamžitě vznikají přátelské vazby, o kterých jsme den předem neměli ani tušení. Člověk se přestává stydět, že něco neví, neumí, nebo že ve svém životě něco nezvládl… Vyprávíme si o tom, a je to tak přirozené…(Mimochodem – přímý důsledek tak oblíbených pauz na kávu a toaletu:-) ) Nemluvě o vlastní „kurzové výuce“, ta posouvá o další kroky vpřed; ať je člověk účasten pobytu s jakýmkoli zaměřením…
Jana