Jak si zlepšit zrak za tři týdny – zkušenost klientky

Jedna klientka, říkejme jí třeba Johana, protože nechce být jmenovaná, byla ochotná napsat Vám svůj příběh – jak prožila tři týdny s výzvou na zlepšení zraku, kterou si dala sama sobě. Moc Johaně děkuji a věřím, že pro Vás může být inspirací…

V tomto článku se pokusím v krátkosti popsat zkušenost se cvičeními na oči a páteř, která jsem se naučila od Hanky Lacinové.

S kurzem na obnovu zraku jsem se setkala před několika lety v době, kdy jsem měla přibližně tři dioptrie. Hned po prvním kurzu jsem zaznamenala zlepšení, ale neměla jsem tehdy tolik času na cvičení po návratu domů, a tak jsem tři roky po sobě jela vždy opětovně na kurz. Po posledním kurzu jsem měla již něco mezi jednou až dvěma dioptriemi.

Během těch tří let jsem například změnila práci, díky které jsem mohla být denně alespoň na hodinu až dvě venku a práce zároveň nezahrnovala koukání do počítače. Změna práce zlepšila mou celkovou pohodu, a to se zpětně odrazilo mimo jiné na očích.

Mezi kurzy jsem během roku cvičila velice náhodně. Upřímně, někdy několik měsíců vůbec, jindy pár dní po sobě různě během dne či o víkendech. Cvičení jsem však spíše nechávala až na kurz, neboť vždy při nějakém větším pokusu o uzdravení jsem se musela dostávat přes různé věci.

V krátkosti, během tří let jsem díky Hančině cvičení rozhýbala nejprve krční páteř, poté jsem se prala s boreliózou, kterou jsem předtím ani nevěděla, že mám. Dále tu byly již zmíněné změny v práci, a nakonec jsem si uzdravovala bederní část páteře, kde jsem kombinovala více věcí – tanec, práce s energií v bederní části těla, Hančino cvičení a různé přípravky na čistění těla.

Asi to vypadá, že jsem bůhví jak makala, ale ono vždy stačilo spíše málo než hodně. Jenže i na to málo si člověk někdy nenajde čas.

Nicméně, před pár měsíci jsem opustila práci úplně. Jednak jsem měla před sebou nějaké vlastní pracovní plány, které potřebovaly čas, a jednak jsem se chtěla zaměřit na oči a konečně docvičit poslední dioptrii. Borelióza byla pryč, krční i bederní páteř rozhýbaná, a tak mělo jít uzdravení očí snadno.

Vzpomněla jsem si na pravidlo dvaceti-jedna dní, a rozhodla se po tři týdny pracovat se zrakem. Tělo by si během této doby mělo osvojit určitý vzorec, a i když se poté nemusí uzdravit úplně, tak se v těle alespoň něco nastartuje.

Každý den jsem se po tři týdny snažila cvičit minimálně dvě hodiny denně. Zašla jsem si do lesa a dělala všechny cviky, které od Hanky znám – cviky na oči, páteř, velké a malé otáčky, cviky na periferní vidění, solarizaci, palming atd.

Stručně řečeno, první týden se nic moc nedělo. Druhý týden se mi oči zhoršily, dostala jsem z toho depku a jeden den vůbec nešla ven a cvičila na balkóně. Třetí týden se však oči začaly výrazně lepšit.

Například, každé ráno jsem dokázala číst z balkónu poznávací značky na autech přibližně z dvaceti metrů. I když mi takové vidění nevydrželo po celý den, doba ostrého ranního vidění a horšího odpoledního a večerního vidění se začala otáčet.

Abych řekla pravdu, v polovině druhého týdne jsem sklouzla k občasnému čtení knížky a koukání do počítače (přibližně dvě hodiny denně). O to větší ale bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že oči zůstávaly i po takové činnosti stále uvolněné. Dále jsem v průměru každý druhý den zažívala pár vteřinové ostré vidění, tedy co se týče dioptrií přímo nulu.

Takové situace se mi začaly dít čím dál častěji.

Největší zlepšení očí však přišlo až po samotných třech týdnech cvičení. Přibližně na dva týdny jsem cvičení odložila. Poté jsem si řekla, že se k nim na pár dní vrátím, a právě tady jsem zaznamenala velký rozdíl. Cvičilo se mi najednou velice snadno.

Aktuálně cvičím hodinu denně a jsem již velice blízko nuly. Začínám vidět na dálku dopravní cedule s nápisy měst, v kavárně si sama přečtu menu na zdi a neptám se obsluhy, oči jsou aktivní po celý den a snesou delší pohled do knihy či počítače.

Jak asi tušíte, situace mohou být různé. Někdo má třeba dvě dioptrie a stačí mu měsíc na to, aby se dostal na nulu. Jiný má stejný počet dioptrií, ale trvá mu to déle, neboť se dostává přes různé věci jako třeba já.

Hlavně to chce ale vůli a vydržet. Přeji tedy hodně zdaru a vůle při cvičení 🙂 J.J.

Zdroj fotek: Pexels, vlastní archiv