Co jsem si to zase usmyslela? Blog o očích?

Do čeho jsem se to zase pustila? To byla moje první myšlenka, když jsem si sedla k papíru, abych napsala svůj první článek do svého nového blogu věnovanému všemu možnému okolo očí. Samozřejmě, že ze mě nevypadlo ani písmenko…

Co teď…?

A tak jsem se zvedla a raději šla zadělat na koláče, o kterých vím, že je umím. Ony i ty koláče vlastně s očima souvisí, ale o tom někdy jindy. Kynuté těsto je pro mě úžasná uklidňující záležitost. Ve chvíli, kdy se zdánlivě beztvará hmota pod mýma rukama mění v úžasně hebkou, vláčnou, hedvábnou a poddajnou, můžu v myšlenkách zaletět kamkoliv. A když si tak s tím těstem dnes hraju, najednou mě napadá spousta důvodů, proč jsem se do toho psaní pustila.

Jedno téma přes druhé, protože s očima souvisí vlastně skoro všechno 🙂

Jak jste si možná přečetli v mém příběhu, učarovaly mi oči, ne jedny konkrétní (i když to taky), ale oči obecně. Skrz různé těžkosti s nimi a brýlemi v době, kdy jsem brýle ještě potřebovala, pak brýle měla, přestože jsem je nepotřebovala, a spoustu dalších peripetií, jsem se dostala k neskutečně širokému, a často opomíjenému tématu, kterým oči jsou.

Připomínek, jak je důležitý zdravý životní styl, to co jíme, jestli se hýbeme a jak, už je naštěstí tolik, že je skoro nemožné si jich nevšimnout (i když přehlížet je, to je úplně něco jiného). Ale upozornění, že i naše oči potřebují péči, pohyb, naši pozornost, čas, je relativně málo. Navíc, když si uvědomíme, jaké nároky na oči má dnešní doba a životní styl spojený s obrazovkami všech tvarů, druhů a velikostí. Lidí, kteří si stěžují na trápení s očima, přibývá. Ne vždy se dobře hledá a orientuje v tom co se nabízí, a hlavně zjišťuje, co má vlastně člověk dělat, aby si mohl pomoct sám.

A tak mě napadlo, že bych s tím snad mohla něco udělat.

Od té doby, co jsem se začala očima intenzivně zabývat a následně pořádat pobytové kurzy na zlepšení zraku, stále zjišťuju, jak fascinující a široké téma to je.

Vlastně žiju očima.

Přes léto na kurzech předávám a sbírám zkušenosti s lidmi, kteří mají chuť pro své oči něco dělat a v zimě hledám novou inspiraci, informace, zkouším, testuju a nacházím spoustu nových a nových souvislostí, které zúročím v dalším ročníku kurzů.

Na kurzech toho sice namluvím až až, ale stejně mívám pocit, že jsem toho spoustu nestihla říct. A tak jsem nakonec dospěla k rozhodnutí, že tohle by mohl být způsob, jak dál předávat to, co jsem za ta léta nastřádala.

A tak vás zvu na putování za našima očima…

Díky za to, když se přidáte.

Zdroj fotografií: vlastní archiv