Na oči nám prostě nějak nezbývá čas, pozornost. Možná nás to jen nenapadne. Prostě „nějak“ vidíme. Když ne dostatečně ostře, pomůžeme si brýlemi, čočkami.. ale přiznejme si – jsou to berličky, ne řešení (chtělo by se vám chodit celý život o berlích?).
Malér je, že jsme to přestali vnímat jako problém a přijali brýle za normální… ale to by bylo na dlouhé povídání (to si nechám na kurz 😉 ).
Když se očím začneme pravidelně věnovat, vrátí nám to. Získáme mnohem víc.
Možná si říkáte: „No jo, jenže jak na to?“ Vlastně je to docela jednoduché…
Volně se dívejme okolo sebe, jen vědomě. Nepřehlížejme okolí jak družstevní lány jen tak mimochodem, jak se ženeme za plněním svých povinností. Zapojíme tak do práce náš mozek – opět ho propojíme s našima očima. Potřebujeme ho, aby spolupracoval. Nejen kvůli tomu, že mozek potřebuje „vědět“, že naše oči pracují, aby dal signál k jejich bohaté výživě. To docílíme právě tím, že ho budeme pilně zásobovat obrázky z našeho okolí. Tak si zároveň odpočineme i mentálně – vypneme starosti, vypojíme se z denního kolotoče aspoň na chvilku. Budeme se cítit jako noví.
dívejme se bez nich, nechme oči volně pracovat (to jim brýle ani čočky nedovolí). Je jedno jak vidíme – prostě přijměme, že ten obraz je v tuhle chvíli takový jaký je.
Dívejme se co nejvíce do dálky, to jsou oči nejuvolněnější. Začne se z nich vytrácet napětí, odpočinou si.
Rozpohybujeme tak okohybné svaly. Dívání bude postupně snadnější a po čase jasnější. Krátkodobou změnu můžeme pocítit, když si zpátky třeba po dvaceti, třiceti minutách bez brýlí brýle zpět nasadíme. Najednou můžou být brýle moc silné, nebo naopak budou zase stačit.
Můžeme zařadit různé oční cviky (nejlépe někde venku, nebo alespoň při pohledu z okna do dálky, aby oči nebyly v napětí) – kroužení očima, malování různých tvarů, hladíme horizontálně očima krajinu v pomalém plynulém pohybu, přeskakujeme z objektu na objekt v různých vzdálenostech… (spoustu dalších vás naučím na kurzu na obnovu zraku). Vědomě se snažme co nejvíce měnit směr pohledu, nesetrvávejme dlouho na jednom místě, nesnažme se vidět detaily (oči by se příliš namáhaly) – pro aktivaci očí, svalů v nich i mozku je jedno, jestli je obraz jasný nebo ne. Pro akomodaci je nejúčinnější změna dívání se na krátkou vzdálenost, třeba do dlaně, a do dálky.
Hlavně by všechno mělo opět probíhat vědomě, to znamená, plně se na to soustřeďme a nenechme se vyrušovat. Buďme plně v přítomném okamžiku. Raději kratší chvilky s plným vědomím, než delší dobu mechanicky bez vědomé pozornosti.
nejlépe vědomý při palmingu (jak na něj a co všechno podporuje, se dočtete v eBooku zdarma Oči a počítač).
to je ten nejlepší odpočinek. Nenechme se o něj ošidit.
(nejlépe bez brýlí, i těch slunečních). V očích máme „přirozené“ sluneční brýle, které přestaly fungovat díky těm umělým, anebo je málo posilujeme krátkým nebo zřídkavým pobytem venku na denním světle. Jsou to pigmenty, které ztmavují světlo vstupující do očí. Tyhle „brýle“ jdou docela snadno opravit.
Pro naše zdraví potřebujeme celé barevné spektrum denního světla (i zdraví našich vnitřních orgánů je na něm přímo závislé). Je nám známo, že pro správnou tvorbu vitamínu D se potřebujeme pohybovat na denním světle, slunci, které vstřebáváme kůží – ale to jen z 20%.
Budeme nejen zdravější, ale i šťastnější, možná budeme v noci lépe spát. Díky slunečním paprskům se prostřednictvím hemoglobinu do krve vyplavují hormony a neurotransmitery, např. serotonin, který způsobuje pocit radosti, díky pobytu na slunci se zlepší vyplavování melatoninu v noci.
Dopřejme si dostatek všech vitamínů (především A/betakaroten, C, B, E, D, P).
Kromě vitamínů například také rutin, lutein a zeaxantin, omega 3 mastné kyseliny, zinek, selen… Jídlo by mělo být rozmanité, kvalitní, čerstvé, chutné a měli bychom ho sníst v klidu, s chutí a s radostí v příjemné společnosti.
Příjemné jsou různé bylinkové obklady – teplé i studené – jak máme zrovna chuť a náladu. Třeba ze světlíku, heřmánku, máty, měsíčku, ale třeba i černého čaje (NE ochuceného). Uděláme dobře očím a celkově zrelaxujeme – aspoň na 10 minut se natáhneme a uvolníme, vypneme, třeba pustíme příjemnou muziku a prostě jen tak jsme…
Vypadá to, že jaro má nakročeno, včera už jsem trhala první podběl. To je přece ideální čas vyrazit ven na procházku a pořádně se pokochat. Provětrat se. Porozhlédnout se po světě.
Pokud by vás to nebavilo samotné, nebo jste si nebyli jisti jak na to, můžete se přidat ke mně a k bezva partě na kurzu na obnovu zraku, dopřát si víkend pro oči, nebo si domluvit online konzultaci.
Při individuální práci se budu jen a jen o vás.
Vždy se dozvíte bohatě o dalších zajímavostech a naučím vás pěknou řádku postupů, jak si můžete své vidění vylepšit a své oči pořádně zregenerovat.
Zdroj fotek: Pexels, vlastní archiv